Obec Lesná se nachází v nejzápadnější části okresu Tachov při státní hranici (asi ve středu od severu k jihu). Dnešní obec má tyto části: Háje, Lesná, Písařova Vesce a Stará Knížecí Huť.
Jde o území velmi řídce osídlené.
Celé území obce o rozloze 8 429 ha je součástí přírodního parku Český les.
Název Lesná obec si opravdu zaslouží, protože 75 % jejího území tvoří lesy, kterých je tu 6 337 ha. Na území obce se poblíž státní hranice nachází nejvyšší místo na okrese - vrch Havran 894 m n.m., na jehož vrcholu je bývalá vojenská hláska.
Okolí obce je protkáno poměrně hustou sítí turistických tras a cyklotras, nachází se zde naučná stezka o sklářství v regionu a naučná stezka o hospodaření v lesích a naučná stezka přibližující život některých vodních živočichů a naučná stezka přibližující rašelinná jezírka (více v sekci Zajímavosti) . Návštěvu SRN umožňují dvě přeshraniční turistické stezky Přední Zahájí - Waldheim a Křížový Kámen - Kreuzstein. Přechod Křížový kámen bezprostředně navazuje na německý lyžařský běžkařský areál Silberhütte, na který navazují také lyžařské trasy na české straně. Výchozími body do těchto míst jsou lokality Lesná, Stará Knížecí Huť a rekreační středisko Ostrůvek, kam se lze dostat autem. Ve většině míst se lze pohybovat jen pěšky, na lyžích nebo na kole, případně i na koni.
Teprve při návštěvě této turisticky zajímavé lokality ocení návštěvníci krásu a zachovalost přírody.
Vesnička položená asi 1 km jižně od Staré Knížecí Huti. První chalupa zde byla vystavěna kolem r.1782, v r. 1930 zde žilo 191 obyvatel. Po r.1945 byla většina domů zbořena a zbylo jen několik domků na okraji lesa.
Jeden z mála hraničních bodů, který se na česko-bavorské hranici udržel po několik staletí - balvan stesaný do tvaru komolého jehlanu se znamením kříže. Je to nejzápadnější a také nejvýše položený hraniční přechod na okrese Tachov. Poblíž je vrchol Havran a rezervace Křížový Kámen.
Nachází se 10 km jihozápadně od města Tachova. První písemná zmínka o obci je z r. 1348, kdy potvrzuje král prodej vsi s kostelem Arklebovi z Tisové. Od r. 1523 byla v provozu tzv. Schönwaldská stezka, která obec přivedla k určité prosperitě. V průběhu 16.století je obec nazývána městečkem. Ve 2.polovině 16.století získávají obec Schirndingerové, kteří ji vlastnili (a jejich dědicové Dobřenští) až do roku 1945. Tento rod nechal r. 1774 opravit kostel sv. Mikuláše, který poté sloužil za jejich rodinnou hrobku. Uvnitř kostela jsou náhrobky bývalých majitelů panství (především Širndingerů a Habsberků). Kostel je využíván pravoslavnou církví. Ikonostas - stěna se třemi vchody a ikonami, která odděluje loď a oltářní část pravoslavného kostela, byl převezen z pravoslavné kaple v Praze - Dejvicích.
V r. 1787 získal konečnou podobu místní obdélný barokní zámek. Na zámku je nyní sídlo obecního úřadu, klubovny, a hostinec. Sál v prvním patře je využíván pro společenské akce v obci. V obci je ještě malotřídní základní škola s mateřskou školou, prodejna potravin a pohostinství. Ke sportovnímu vyžití slouží tenisové kurty, travnaté hřiště a v zimě přírodní kluziště. U rybníka je socha sv. Jana Nepomuckého z r.1752. V obci v r.1938 bylo 621 obyvatel, dnes zde žije cca 400 obyvatel.
V Lesné jsou památné stromy - Lesenské lípy: lípa malolistá na návsi (obvod 550 cm, 200 let), lípa velkolistá u vchodu do kostela (obvod 590 cm, 250 let), lípa velkolistá u čp.90 (obvod 650 cm, 250 let).
Původně zde stávala sklárna připomínaná od r. 1776. Vyráběla především tabulové a zrcadlové sklo. R.1838 je již uváděna jako pustnoucí. Ve 2.polovině 19.století zde nechali Windischgrätzové vystavět na lesní mýtině lovecký zámeček obklopený anglickým parkem se soustavou kruhových rybníčků. Zámek - neslohová stavba z kamenného neomítaného zdiva - byl využíván jako rekreační středisko. Vedle zámku stojí dřevěná kaple a při cestě na Zlatý Potok dřevěná boží muka.
Necelý 1 km severozápadně jsou zbytky hradu Šelemberk (Altenschloss-Schelenberk), v jeho sousedství je rezervace Ostrůvek. Z hradu zbyl skalní blok, který obklopuje příkop a val.
Nachází se na západním úpatí vrchu Rozsocha za Studánkou ve směru od Tachova. Leží v údolí Lužního potoka. Pod německým jménem je ves poprvé zmiňována k r. 1422. Náležela mezi chodské pohraniční vsi. V r. 1528 měla 24 dvorů, pře 2.světovou válkou 76 domů s 367 osadníky. Dnes má ves poměrně prořídlou zástavbu podél silnice na Lesnou ve tvaru S.
Je převážně chalupářskou osadou.
V údolí pod obcí nechal po r. 1623 J.F.Husmann založit velký rybník, který usnadňoval plavení dřeva do Tachova. V r.1871 se hráz protrhla a způsobila v Tachově velkou povodeň, jejíž důsledky byly řešeny až před vídeňskou vrchností.
Ve vesnici stávala na návsi kaple - zanikla po r. 1945.
Polní cestou proti proudu Veseckého potoka není daleko k Pastvině. Toto historicky památné místo "Unruhe" (tedy Nepokoj, Rozbroj) bývalo šlechtickým statkem, jehož majitel Max Schreiner sloužil na počátku 17.stol. v Tachově jako zemský posel rytířského stavu. Později byl statek na delší dobu spojen s panstvím Tachov, poté také s Dlouhým Újezdem. V místě je opravená kaple. Zdejší okolí tzv. Pekelné pastviny upoutá pozoruhodnou krajinou.
Křižovatka za Lesnou - odbočka na Ostrůvek. Zde stávala myslivna Randezvous od r.1860. Dnes je zde zřízena odpočívka na cyklotrase. Severně od křižovatky je rezervace Farské bažiny. Společně s myslivnou byly založeny 2 hájovny vzdálené asi 1 km od Rendezvous a vystavěné při silnici do Lesné a na Waldheim. Hájovna ve směru na Lesnou je dosud zachována.
Je jedním z mála sídlišť v hraničních lesích, které je dosud osídleno. Ves založili majitelé waldheimského statku, knížata Lobkovicové, patrně již kolem r. 1710. V r. 1738 je poprvé zmiňována jako Stará Knížecí Huť, aby tak byla odlišena od nedaleko založené Nové Knížecí Huti. V r.1938 měla 134 obyvatel.
Západně při silnici na Waldheim byla v druhé polovině 20.století vybudována pohraniční rota bývalé Pohraniční stráže, která dnes slouží i k ubytování. V její blízkosti je pomníček upomínající na oběti pochodů smrti, které zde procházely v r.1945.
Dále také část obce Pavlův Studenec - ta byla roztažena podél státní hranice přes tři dnešní obce.
Celkem zde po druhé světové válce zanikly vesnice pro 4 x více obyvatel, než nyní žije v celé obci Lesná.